Básník, prozaik, překladatel, narozen 1971. Vystudoval hungaristiku a francouzštinu na Univerzitě Loránda Eötvöse v Budapešti. Otec šesti dětí. Aktivně se zapojuje do literárního dění, bývá pravidelným hostem autorských čtení, literárních večerů a televizních či rozhlasových pořadů. Podle něj „spisovatel nemá čekat na závan inspirace, měl by redigovat, překládat, glosovat, poskytovat rozhovory, přednášet, být v jistém smyslu světelnou reklamou sám sobě i literatuře“. Ve střední generaci maďarských spisovatelů je Lackfi tím, kdo činí nejvíce pro popularizaci beletristických děl, pro znovuoživení čtenářské kultury, pro kreativní a případně kolektivní pěstování literatury. Velké oblibě se těší jeho básně pro děti, které dokládají autorovu nevyčerpatelnou obrazovou a jazykovou invenci s nádechem absurdna. Ve sbírce Apám kakasa (Kohout mého otce) spolu s básníkem Istvánem Vörösem instrumentálně inovovali klasické dětské básně maďarské literatury a vytvořili tak jejich hravé, vtipné, aktualizované variace. Ve sbírce humorných esejů Milyenek a magyarok? (Jací jsou Maďaři?) nastavuje zrcadlo svým krajanům. Na oblíbenost této knihy ukazuje skutečnost, že se během tří měsíců prodalo deset tisíc výtisků.