Loni se MAČ v Ostravě věnoval Hlučínsku, letos se pozornost obrací k dalšímu multietnickému slezskému regionu s komplikovanou historií. Těšínské knížectví se po rozpadu Rakousko-Uherska dostalo do sféry obou nástupnických států v regionu (Československa a Polska), z čehož vznikl ozbrojený konflikt. Situace se znova zkomplikovala v říjnu 1938 polskou anexí Těšínska a následně v září 1939 dobytím Těšínska nacisty. Mnozí dědové dnešních literátů z Těšínska tak bojovali za německý wehrmacht, jiní v polském či československém odboji a některé Stalin popravil v Katyni. Účinkují přední současní literáti žijící či pocházející z Těšínska. Polská básnířka a dlouholetá dramaturgyně polské scény Těšínského divadla Renata Putzlacher, zakladatelé těšínské revue Weles (dnes vycházející v Brně) Bogdan Trojak a Vojtěh Kučera, polonista a básník Petr Ligocký z Bohumína, redaktor polského vysílání Českého rozhlasu a básník Jacek Sikora a básník a třinecký knihovník Jan Delong.