Ласло Дарваші: Магічний реаліст понад «постмодерним терором» – Maďarsko
Básník, spisovatel, dramatik, novinář, redaktor a také učitel, narozen 1962. V roce 1986 získal diplom na Vysoké pedagogické škole Gyuly Juhásze v Szegedu. V letech 1990 až 1998 byl redaktorem časopisu Pompeji a v současné době je spolupracovníkem týdeníku Život a literatura. Svou první básnickou sbírku vydal v roce 1991, později se však prezentoval jako autor krátké prózy. Skutečný rozmach dokázal v roce 1999, kdy vydal svůj první román A könnymutatványosok legendája (česky Legenda o kejklířích se slzami, 2008, Dauphin), který je v současné maďarské próze považován za jeden z nejkontroverznějších. Nejen prostí čtenáři ale učená kritici jej oslavovali zvláště pro barvitý děj, rozkročený způsob vyprávění a především proto, že autor vrátil do maďarského románu příběh, a to ve velkém stylu. Román Virágzabálók (Požírači květů) z roku 2009 vytváří současně maďarský i středoevropský mýtus. Děj se odehrává v 19. století v maďarském městě Szeged, kde společně žijí Maďaři, Němci, Srbové, Židé a cikáni. Česky mimo jiné vyšla audiokniha ze sbírky povídek Nejsmutnější kapela na světě (2008, Tympanum).